17.2 2007 - Praha Kyje - KYJE FEST 3
Zase jsme si mohli zahrát na trochu větším fesťáku. Bohužel jsem se k tomu dostali docela pozdě, takže na nás zbyl dost nepříjemný čas hraní v 1:50 po půlnoci, přesto jsme se tam těšili. Zahrát si s velkejma kapelama jako Konflikt, Aurora, NVÚ v jeden den se nepoštěstí každý den. Domluvili jsme se že se tam každej vyrazíme jak se nám bude chtít. Harry už tam byl snad od začátku a tak jsem o něj měl oprávněnej strach, aby nám do hraní vydržel živej a schopnej hrát :-) Já s Jardou a Švandou jsme tam vyrazili navečer, aby jsme si stihli poslechnout ty velký kapely a David řekl, že přijede až na naše hraní. V kyjích jsme trochu bloudili, ale nakonec jsme trefili. Lidí bylo všude jako sraček,a vypadalo to tam tak jak to na správný punkovym fesťáku má, trochu chaos a zmatek, hukot z muziky bavící se punx atd. Zrovna hráli Benjaming band sympatická záležitost, punk s dudama. Hodně mi to připomínalo kanadský Real McKenzies, který mám rád. Protlačili jsme rovnou k baru a dali si pivo a šli si najít nějaký dobrý místo. Našli jsme i Harryho, kterej odpočíval unavený alkoholem v šatně na bundách a baťozích, ale byl ok. Usídli jsme se v předsálí u vchodu, kde nebyl takovej hukot z muziky a mohli jsme se v klidu bavit. Samozřejmě tam bylo spoustu známých a našich fans a taky kámoši z dalších kapel. Rádi jsme se zase viděli a pokecali se Štěpánem z NVÚ a probrali co je nového. Trochu jsem se i věnoval zařizování koncertů a věcí kolem kapely, protože tam bylo spousta lidí kolem muziky a takovýhle akce jsou k tomu ideální. ale abych se vrátil k tomu co se dělo na podiu. Už si samozřejmě nepamatuju pořadí kapel, protože ještě v průběhu hraní došlo k nějakým změnám oproti původnímu programu. Ještě před hlavníma kapelama hráli Pankreas ze Slovenska, slušně našlápnutej punk. Po nich myslím už šli hrát NVÚ a k nim není co dodat, prostě skvěle zahraný jako vždy tahle kapela mě nikdy nebude nudit. Po nich další skvělá kapela slovenský Konflikt, jejich pověstný perfekcionismus, všechno zahraný jak má být. Někdy mám pocit, že bych si tam mohl pustit cédéčko a nebyl by v tom rozdíl.Těžko říct jestli je to dobře nebo špatně, já mám ale radši když si z koncertu odnesu i něco jinýho něž to co můžu slyšet na cédu. Pak už myslím hrála Aurora, legendární punk z Maďarska. V tu dobu už celá akce měla pěkný časová skluz a já už tušil, že určitě ve 2hodiny nebudem hrát. Ačkoliv Aurora byla hlavní kapela celýho festu, pro mě to moc nebylo. Není to zrovna kapela, kterou bych měl rád. Jejich muzika mě nebere,ale to neznamená, že by hráli špatně. Jen nejsem jejich fanda. Další kapelkou byli myslím Gangnails, jejich rockabilly mě baví, má to šťávu a člověk se musí hejbat,paráda. Pak jsem to nějak přestal sledovat co se na podiu děje a spíš jsme kecali s kámošema a popíjeli a měli co dělat aby jsme se udrželi při síle a při vědomí a mohli ještě hrát :-) Tou dobou už bylo totiž hodně po půlnoci. Nakonec už přišli V.T.Marvini, který hráli před námi a bylo vidět že už taky mají dost, protože už byly 3hodiny. My už jsme postávili v zákulisí za podiem a kluci nám řikali, že to bude rychlovka. V takovou hodinu už se těžko dá zahrát hodinovej set a Márvini to vzali šupem a snad za půlhodiny už byl konec. Byla řada na nás, čas: skoro 4hodiny. Tohle je náš rekord :-) Potěšilo mě, že sál nezel prázdnotou a i v takovou děsnou hodinu tam byli lidi. Samozřejmě už tam nebylo narváno, ale pod podiem se sešlo ještě dost lidí i našich nejvěrnějších fans. Díky vám, že jste nás v tom nenechali. Z posledních sil jsme to rozjeli. Až na první S.P.O.T.S. kdy jsme byli nějaký rozhozený, jsme zahráli celkem slušně a rozhodně to nebyla nuda. Musel jsem obdivovat ty lidi, že ještě mají sílu pařit a pogovat. Díky nim to mělo ještě smysl. Po nás už byl ale opravdový konec. Lidi už se rozcházeli domu a my taky. My s Jardou a Davidem a ještě jednou naši fanynkou z Kralup (ona ví že :-) ) jsme jeli taxíkem do Kobylis, protože se nám nechtělo čekat ještě hodinu na vlak a pak na bus směrem Vodolka. Měli jsme ale štěstí a jen jsme na Kobylisích přesedli ke kámošovi do druhýho taxíku a svezli se s ním domu. Byla to náročná akce a ikdyž jsme hráli tak děsivě pozdě, já osobně nelituju, že jsme tam hráli. Příště snad bude líp.
- Venca -