28.4 Polička,Divadelní klub:
(SPOTS, Půlnoční svoz popela, Vodopumpamasomlejn, Rachot strojů)
Do Poličky na tuhle akci jsme se hodně moc těšili. Přestože a nebo právě protože jsme tam byli naposledy před rokem v létě (tedy ne přímo v Poličce, ale ve Stříteži, která je jen co by kamenem dohodil) ale na pozvání stejných lidí a protože se tam s nima skvěle pařilo. Měli jsme tam i slíbený přespání u nich ve Stříteži u Ivana na statku kde se loni konala jeho punková párty. No a vracet se v noci takovou dálku by byl tedy nesmysl, takže jsme to naplánovali jako parádní punkovej výlet.
Odjet se mělo ve 4 z Prahy ale pak se to (kvůli některým lidem) muselo posunout na 5hodinu a ani tu jsme pořádně nedodrželi a vyrazila ještě později. Takže aby jsme to stihli musel jsem jet rychlejc než je zdrávo a tak jsem to odnesl v Lázních Bohdaneč pokutou za rychlost (67km/h na padesátce), no bylo to za tisícovku a asi i dva bodíky. Lázně Bohdaneč a jejich měšťáky si budu pamatovat :-/ Kdyby mě změřili o kus dál a ne u značky obce tak jsem tam tu padesátku měl. No ale do Poličky jsme to stihli včas. Divadelní klub jsme taky našli hned tak nebyl problém. Sál s podiem a šatnou vypadal perfektně. Zatím nebylo moc lidu,ještě byl čas, tak jsme se usadili v předsálí, kde byl bar a dali Poličské pivo...no "doma pij co máš a v cizině co ti dají" Zvykli jsme si. To už se dostavila i družina našich nejvěrnějších fans a .... v čele s Ivanem místním guru ze Stříteže. Měli jsme dost času na pokecání u piva, když jsme se tak dlouho neviděli, určilo se totiž že budeme hrát třetí. Začnou Půlnoční svoz popela, pak Vodopumpa....atd. pak my a nakonec Rachot strojů, který ještě křtili CD. Jo ale abych nezapomněl a to by byla velká škoda. Večer byl ještě obohacen o kulturní vložku, recitaci básní jednoho místního mladého básníka s nímž jsme měli brzy čest se seznámit na baru a při pivu. Že jsou básníci ostýchavý a plaší pro tohohle rozhodně neplatilo, s chutí nám už plameně recitoval své básně u stolu. Chtěli jsme si ale něco nechat i na později tak jsem se postupně rozešli do sálu. Začalo se už hrát. Lidma se už sál celkem zaplnil, i když ne asi jak by jsme si všichni přáli,ale postupně během večera jich ještě přibylo.
První kapela P.S.P. pro nás byli naprosto neznámý, ale mě příjemně překvapili. Nebyli to žádný mlaďasové jak jsem původně myslel,že budou, ale naopak už toho mají hodně odehráno a je to znát. Vypálili tam rychlej a vostrej punk se sólovou zpěvačkou a zpívajícím bubeníkem, mimochodem, jak jsem se dozvěděl později, manželé. A aby rodinému podniku nebylo dost, jeden song tam sama odzpívala jejich 12tiletá dcera. Že by konkurence a protipól, přihlouplýho popíku Ewy Farný? :-) P.S.P. zahráli fakt bohatej repertoár a nemuseli se za nic stydět,skvělej začátek akce. Po nich přišli na řadu Vodopumpamasomlejn. Ale čas výměny ještě proložil náš básník a jeho politické básně sklidil celkem slušný úspěch u publika. Mohli jste jeho tvorbu a vystoupení brát jako recesi a nebo jen zábavu ale on to rozhodně myslel vážně. No ale dál, Vodopumpamasomlejn, skoro to ale vypadalo že tam je ta samá kapela jako předtím, protože basák a kytarista jsou z PSP a jen vyměnili bubeníka a to bylo celé,ale bylo znát že jde o jinou kapelu. Už se tam na ně slušně pogovalo a to dokonce i na podiu, který bylo protáhlý v jakýsi molo(druhý den tam měla být totiž módní přehlídka), který pár pankáčů obsadilo,ale nikomu to nevadilo a tak se tam vesele pogovalo dál.
Třetí jsme tedy na řadu přišli my. Na podiu jsem zjistil že jsem si zapomněl ladičku, takže jsem si musel naladit podle kláves, což mi trvalo trochu dýl než s ladičkou. Chvíli nám trvalo než jsme se tam na podiu zařídili a abychom to nezdržovali, zkusili jsme trochu zvuk a šli na věc. Za poslední koncerty jsme si oblíbili začínat s N.R.S. a tady jsme neudělali vyjímku. Abychom pankáče pořádně rozparádili, dávali jsme ty největší fláky z posledního CD, který jsme proložili i úplně novejma věcma, který nás moc bavěj, tak ať je dostanou pod kůži i naši fans. Lidi pogovali jak o život a bylo znát že už tam nejsme neznámá kapela. Hrálo se nám perfektně a to až tak moc, že to uteklo rychlejc než by se nám chtělo. Kluci z Rachotu strojů mi ze zákulisí ukazovali, že je třeba končit protože mám časový skluz, takže ačkoliv jsme neodehráli všechno co jsme chtěli byl čas končit. Na konec jsme dali na uklidnění naši snad nejpomalejší věc Život je boj a už jsme se loučili. Což se sice lidem nelíbilo a nám taky ne ale vůči klukům z Rachotu by to nebylo fér takže to bylo nutný.
Zatímco se Rachoti chystali na podium, neplánovaně obsadil mikrofon opět náš básník a rozhodl se ještě přidat nějakou tu báseň. Rozjel se ale tak že když už kluci chtěli začít hrát, on nechtěl skončit a tak došlo ke strkanicím a když ho kluci chtěli z podia odtáhnout držel se stojanu s mikrofonem jak klíště a evidentně se nechtěl nechat z podia vystrnadit, takže byl násilím tažen několika lidmi do zákulisí i se stojanem. Nevím, jestli ho tam pak svázali a nebo ukecali, ale na podium už se nevrátil. Rachotům se musim trochu omluvit, protože jsem se při jejich vystoupení víc věnoval baru a relaxaci při pivku než jejich vystoupení, proto moc neporeferuju jak hráli. Ale křest jejich novýho CD jsem nepropásl a jak jinak se mohlo křtít než pivem. Po jejich vystoupení už byl tedy definitivní konec. Nikam jsem ale nespěchali, protože jsme přespávali v nedaleké Stříteži na statku a tak jsme se dál bavili jak jsme kdo uměl. Nakonec ale byl čas vyrazit a protože jsme všichni pili, objednali jsme si taxíka a nadvakrát, protože nás bylo hodně, jsme odjeli na statek k Ivanovi. Zbytek kapely šel takřka hned spát ale já s Ivanem jsme venku u slivovice, nebo co to bylo, ještě vyhlíželi východ slunce. Bohužel jsem se ho už nedožil :-)
- Venca -