Původě jsme měli hrát už někdy v 6hodin, ale nakonec nám Visáč vyšel vstříc, že nás posunul na 8hodinu a jako třetí kapelu v pořadí. To protože jsme chtěli hrát v lepší čas kvůli tomu že nám měli přijet filmaři, natočit si naše vystoupení do jednoho dokumentu o 20letech punku v Čechách, z čehož ale nakonec (prozatím) sešlo, ale o tom snad někdy jindy a jinde.

Protože to byl koncert v Praze , nemuseli jsem se nějak extra domlouvat na tom jak se tam slezem a tak jsme se tam scházeli jak švábi na pivo. Já dorazil s Jardou poslední ve chvíli kdy hráli SAS. Nutno říct, že jsem kluky hodně dlouho neslyšel a mile mě překvapili. Sakra odkdy mají kontrabas?!? :-) Po nich hráli Třetí stupeň tortury, který se musím přiznat, znám spíš podle názvu, než že bych je znal hudebně. Mělo to ale grády a příjemně to odsejpalo, ale po nějakých 20minutách jsem si uvědomil, že mi to stačí a že už se ohlížím po nějaký jiný zábavě. Což je ale asi problém spousty punkovejch kapel, že to po nějakým čase začne člověka trochu nudit, a to nás nevyjímaje. Tím ale nechci říct, že hodnotím jejich vystoupení špatně, líbili se mi, jen to neudrželo moji pozornost na 100% Možná že kdybych nemusel řídit a mohl si dát normální pivo a ne nealko,vnímal bych to pozitivněji a v lepší náladě :-)

Třetí na řadu jsme tedy šli my. Ani jsem se vlastně nezmínil, že to byl takovej napůl open air koncert. Kdo to ve Vopici zná, tak pochopí o čem mluvím, když se hrálo sice vevnitř, ale s otevřenou boční stěnou. Takže jsme měli lidi před podiem, i z boku podia ty, co postávali venku. Kdyby bylo málo lidí byla by to asi trochu nevýhoda, že by se lidi takhle rozptýlili, ale mě přišlo že je tam lidí akorát. Uvnitř bylo lidí akorát na pogo, aby to nebyla moc velká tlačenice a ne zrovna malej zbytek lidí stál venku a poslouchal nás od tamodtud. Podle toho, co mi později říkal Visáč, to odhaduju nejmíň na 150lidí, spíš víc (podle toho kolik se vybralo a že spousta lidí, co jsem viděl šla grátis,bez placení). Takže být to v zavřeným prostoru byl by to pořádnej kotel. Nevím jestli to bylo tím, že bylo otevřeno ven, ale zvuk byl lepší než jindy ve Vopici bývá. Později po koncertě jsme si to (myslím) všichni z kapely pochvalovali, že se nám zvuk líbil a jak jsme se dobře slyšeli. Na začátek jsme si vystřihli Státy a národy, který si s námi jako narozeninovej dárek zazpíval sám oslavenec Visáč a šlo mu jak kdyby to s námi secvičoval :-) Pak už jsme si to bezpečně valili dál. Příjemně to odsejpalo, lidi pogovali, prostě nebylo tomu co vytknout. Jediný co jsme i asi trochu posrali byl Squat, kde jsme si nasadili trochu moc vražedný tempo takže z toho vylezl dost velkej chaos , ale proč ne. Trochu chaos punku neuškodí :-)

Po nás šli na řadu kluci z Vision Days, prostě klasika. Stalo se jim ale to co nám ve Vopici už několikrát, že se něco posralo zvukařovi, sotva kluci odehráli pár písniček. Úplně vypadnul zvuk a tak přišlo dlouhý čekání, než to dá dohromady. A tak lidi postávali a popíjeli. Já už jsem se ale jejich opětovnýho začátku nedočkal, protože jsme vyrazili k domovu. Abstinovat a postávat tam byla pro mě neudržitelná situace. Nakonec to ale asi dopadlo dobře, protože se koncert dohrál i když to zdržení pro poslední kapely muselo bejt vražedný.

Poslední poznámka je, že se bohužel zase našlo pár vožralejch debilů, který vyvolali konflikt, takže se to tam neobešlo bez potyčky. Vožralí agresivní debily nesnášim ať sou to punkáči nebo náckové nebo diskofilové, to je fuk. Zbytečně to pak kazí dobrou akci a náladu všem punx co jsou v klidu a nemají potřebu si léčit dementní komplexy. I tak to ale byla velmi vydařená akce.

PS: kdyby se vyhlašovala ten večer soutěž a nejlepší/nejhezčí číro, určitě by to vyhrál Visáč a to ne protože to byla jeho akce a byl oslavenec, ale protože ho měl fakt nej :-) Ještě jednou všechno nej punkovější Visáči -:-)

- Venca -